Pondělí 3.5.
    "Povedal mi, že som buzerant, tak som ho jebol tou kabelkou po hlave, až som si v nej zlomil rúž," snaží se kdosi vtipkováním rozptýlit pochmurnou náladu v hangáru na Straníku, zatímco Petr Pokorný volí účinnější metodu, kterou je nalévání výborného Bikavéru z už poloprázdného demižónu, který se včera večer nestihl vypít. Venku leje jako z konve a na betonovém parkovišti před hangárem se začíná tvořit rybník.

    Před polednem se ale nad Straníkem a okolím oblačnost úplně rozpouští a na briefingu ve 12:30 vyhlašuje Palo Vavro volnou disciplínu, což znamená let na vzdálenost libovolným směrem, pochopitelně s omezením státní hranicí s Polskem a letovými koridory. Časově je možno letět pouze do 17:30, po této hodině už musí být všichni piloti prokazatelně na zemi. Málokdo asi tuší, že bude na zemi mnohem dříve.

    Startovní okno je otevřeno ve 13:00, ale protože zkušební chrousti postupně vyhnívají do sedla pod západním startem, nikomu ze závodníků se do vzduchu nechce. Teprve ve 13:20 rozkládá na západním startovišti svůj vrchlík Michal Orolin a za hlasitého povzbuzování startuje do slabého západního větru. Po několika nepřípustných levých otáčkách (dnes se nad startem točí vpravo) má sice zhruba 20m nad Straníkem, ale za několik minut nenávratně mizí hluboko pod startem. Ozývá se první zahřmění a obloha nad Straníkem rychle tmavne. Začíná pršet a celé závodní pole jako na povel prchá do hangáru.

    Ve 14:50 je ale obloha opět modrá a nastává druhé kolo pokusů o odlet, tentokrát z jihovýchodního startoviště. Dostupy jsou ale mizerné, navíc se od jihu opět zatahuje, začíná poprchat a třetí soutěžní den končí opět bez bodů.