"Tu končí smäd," hlásal nápis nad vchodem do penziónu Slniečko v Donovalech, ve kterém se na 1. briefing v sobotu 31.7. sešly celkem tři desítky závodníků. Čeští závodníci chtěli dohnat to, co v 1. kole ligy na Straníku zameškali a slovenští borci létali spolu se všemi zúčastněnými Victoria Cup 99.




    Pán Bůh však nebyl na začátku víkendu závodění nakloněn a ofukoval startoviště s názvem Nová hola z východu takovou silou, že už před polednem byla disciplína pro tento den zrušena. Po pročtení čerstvého, ještě teplého časopisu Paragliding, kterého přivezl Petr Dvořák v předtuše neletového počasí rovnou plnou mošnu, se závodníci rychle rozprchli po okolí. Ti nejšpinavější vyrazili na termálne kúpalisko do obce Bešeňová, kde hodlali ve vodě 37 stupňů teplé smýt pot a špínu z dlouhé cesty, zatímco sportovněji založení jedinci zapůjčili v penziónu tenisové rakety a celé dvě hodiny vířili antukový prach na obou místních dvorcích tak vydatně, až se samotná recepční přišla osobně zeptat, jestli toho už náhodou nemají dost. Neměli a zejména Mirek Varvařovský dlouho předváděl neuvěřitelné údery mimo dvorec do okolních vysokých plotů tak dlouho, až si konečně uvědomil, že se nenachází ve svém oblíbeném a hojně navštěvovaném Squosh centru. Ale i poté metal při obětavých zákrocích v závodnickém zápalu na antuce odvážné kotrmelce a jasně tak naznačoval, že jak svým soupeřům na kurtu, tak ani těm ve vzduchu, nepustí tentokrát zdarma ani bod.




    Později odpoledne přece jen rozbalili někteří nedočkavci na protějším malém kopečku své paraglidistické náčiní a zmítali se ve větru nad svahem až do setmění. To už se ale na obrovském centrálním parkovišti rozblikaly barevné reflektory, dusot diskotékové muziky se vyvalil z beden přes celé parkoviště až do sousedního údolí a do toho hulákal Dý-Džej, až se hory zelenaly. A protože bylo docela chladno, nezbylo než tančit.




Neděle
    Obloha, zatažená už od rána těžkými mraky, opět naznačovala, že dnes bude třeba znovu vymýšlet nějaké mimozávodní aktivity. Po včerejších nedobrých zkušenostech s termálnym kúpaliskom, ve kterém bylo natěsnáno na jednom metru čtverečním vodní hladiny asi 12 osob a když tyto vylezly z vody, dalších 12 se ještě vynořilo, se pochopitelně nikomu ráchat nechtělo. Zrušením závodního dne už v 11:00 se tedy tlupa nadšenců vydala za Banskou Bystricu, vyzkoušet startoviště Stará kopa. Současně se startem prvního z nich však zaburácel hrom a obloha rychle potemněla. Létaní bylo tedy bez průtahů operativně zaměněno za opékání špekáčků přímo na startovišti a klábosení o létání a jiných blbostech.




    Největší radost z ohníčku měli pochopitelně ti nelétající piloti, kteří si na závody buďto padáky vůbec nepřivezli nebo si s sebou místo nich raději vzali své již poměrně pěkně odrostlé dcery.




    Jediný odlétnuvší pilot zatím pozvolna vyhnil a zůstal tak osamocen uprostřed polí zcela bez teplé stravy.

Pondělí
    Silný východní vítr tentokrát při nádherně jasné obloze způsobil těžké rozpaky organizátorům závodu. Ovšem když se k poradě nad mapou okolí připletla ještě žena, která svým hlubokým předklonem úspěšně narušovala soustředění celé jury, byla disciplína pro tento den opět zrušena. Jak se později ukázalo, jednalo se o náruživou houbařku, které se tento den zdál mnohem vhodnější ke sběru hub než ku závodění.

    To se už ale závodníkům donesly zprávy o víkendových rekordních přeletech Lubora Groha (180km) a Petra Tomáška (160km) v Čechách a zatímco silnější jedinci pouze zoufale tloukli hlavami o stoly v restauraci penziónu Slniečko, slabší nátury propadly těžké depresi a přestaly úplně komunikovat s okolím.

    "To není možný, to přece není možný...!" opakoval pořád dokola s čelem již řádně otlučeným Petr Dvořák, načež se neúspěšně pokusil přerazit svoje zoufalství dvojitou porcí špaget. Horký favorit závodů, Mirek Varvařovský, byl oznámenými přelety dokonce natolik vyveden z míry, že se překvapivě rozhodl na místě prodat svůj zánovní vůz Škoda Octavia hluboko pod cenou.



    Další skupina pilotů tedy vyrazila za město Banská Bystrica a rozšířila tak počet závodníků na startovišti Stará kopa již natrvalo tábořících na poměrně silnou tlupu. Následovalo klábosení o sexu, polehávání na startovišti, vyprávění sprostých vtipů a samozřejmě oblíbené míčové hry. Došlo i na sběr hub v okolí startoviště a v té chvíli byla pečlivě utajovaná náruživá houbařka konečně odhalena.




    Petr Dvořák se dokonce rozhodl odventilovat své pudy odbornou přednáškou na téma "Vliv stravy na pilotovu psychiku během přeletu". Bohužel netušil, že ho výklad natolik vyčerpá, že to na jeho následných startech bude výrazně znát.




    Kolem třetí hodiny odpolední začalo být naprosto jasné, že někdo musí letět, i když fouká stále mírně do zad. Vybrán byl pochopitelně zkušeně se tvářící Petr Dvořák a za hlasitého roztleskávání, povzbuzování a extatických výkřiků "Jo!" "Je to tam!" a "Hrr na ně!" se bývalý meteorolog vrhnul odvážně ze strmého svahu. Vzápětí se, stejně jako včera, ozval ohlušující rachot. Tentokrát se však nejednalo o hromobití, ale o hlasité lámání větví, které způsobilo těžké tělo žurnalistovo při sesypání se pod start.



    Nadšeně tleskající piloti pomohli otřesenému kamarádovi znovu na nohy, ochotně vysvětlili, v čem udělal chybu a postavili ho opět na start. Následovaly tři zrušené starty, až se konečně napočtvrté odvážný aviatik k radosti všech přítomných vznesl a okamžitě zamířil na přistávačku vedle restaurace u benzínové pumpy. Povzbuzen zdařilým startem, vrhl se stejným směrem i Radek Šimoník, načež se do restaurace vydali i všichni ostatní, pochopitelně svými automobily po silnici. A bylo dolétáno.

    Večer se na Staré kopě znovu rozhořela bohovská vatra a následovalo opět klábosení o sexu, posedávání kolem ohně a vyprávění sprostých vtipů. Oblíbené míčové hry však byly tentokrát nahrazeny opékáním špekáčků, pikantních steaků, kuřat a všeliké drůbeže, v okolí narychlo ulovené.