Pátek 27.4.2007
    Co se to vlastně v ten pátek přihodilo? Šmátrám v kapsičce po taháku..."Tolko som sa nenatočil dolava nepametám!" pravil Mišo Čé a pokračuje: "Neviem ako, ale behom letu sa mi podarilo stejně ako Borgulovi včeraj odblokovat, vypnút, zapnút, dva razy naťukat zlý PIN a zablokovat telefón. Nad Kopou riadi akýsi duch či čo. No pi..ovalo mi to vkuse v pultíku. Veď som eště ani něbol v kružnici!"

    Vyhnívači se postupně slézají ve vesničce Lubotín, kde jinde než pri krčme oproti kostolu. S Ivkou Oravcovou sledujeme u druhého škopku ve dvě odpoledne, jak se nám nad hlavou přehnala skupinka v megakosmu. No smůla, byly jsme tu moc brzy. Údolí bylo zadekované, obloha pokryta altokumuly a termika silně utlumená. "Veď my, keď sme startovali, bola tma a slnko svietilo až pri Bratislave." Jen Miro Matovič bol asi někde schovaný. Ten uletěl v rekordním čase 3 hodiny 45 minut necelých 13 kilometrů. "To pešo by som tam bol rychlejšie. Veď prvý som letěl do Cross Country triangel, ale opačným smerom a pak som sa teprve vydal na trasu."

    Zážitků měl každý hromadu, ale ten nejvýživnější byl opět výjezd V3eskou na kopec. Na dnešní den nám vymysleli 89 km FAI triangel, který díky zhoršujícím se podmínkám nemohl nikdo doletět. Hned po otevření okna do toho jdou bez problému bratia Vyparinovci. Po čtvrt hodině se vítr na startu stočil a podmínky zhoršily. Před kopcem to vůbec nechodilo, chtělo to letět do údolí, drapnout úzký šprajc a točit, co to jde. Tedy do základny, které byly okolo dvanácté ve 2200 metrech. Snos větru byl ale takový, že někteří driblovali v okolí kopce dobrou hodinku, než se jim povedlo vyletět z 3 km kružnice či dokonce vyhnít. Jak pravil Davidek: "To nebyl vůbec žádný problém."

    První skupinka v čele s Adamem Žemberou je v nedohlednu. Při přeskakování údolí všem hrála stejná basová muzička a ne všem se podařilo ji zakončit pozitivnějším sopránem. Včera report zepředu, dnes sdílím s vyhnívači. Po tom, co jsme s několika piloty zakopli o zem u 1. OB, vidím něco neskutečného. V totální tmě na místě, kam by mě nenapadlo se ani podívat, se zvedal Vrabčo téměř ze země. "Ten umí vytočit ai kozí prd." Peter Borgula povedal: "Tam něbolo nič, 5 metrov dopreda, pak dvacať nazad a čo s teho."

    Teď již z terásky pozorujeme další skupinku v čele s Peterem Hrivnákem pokračující na trase. Sluníčko opět prosvítá a hřeje, vyšší oblačnost se rozpouští, skáčou opět hezké kumulky. Ti, co sedí, nechápou, zbytek se ještě minimálně další tři hodiny proletí.

    Na další druhý OB za Starou Lubovňou to měli hoši proti větru. Pod základnou ve 2900 byly už všichni vysmátí. Bohužel, cestou kolem 3. OB poblíž Tater to bylo hodně zacirováno a partička přistála. Jen rogalista Vlastik Hloušek stále ještě plachtí. Dneska se mu povedlo dobře nauzlíkovat.

    Nejdále se v dnešní disciplíně podařilo doletět Adamovi Žemberovi, který měl ale smolíka, odstartoval moc brzy a tak nemá ani minimálku. Za ním Peter Vyparina s 54 km, okolo 50. kilometru sedli Robo Kaučiarik, Vrabčo a Peťo Hrivnák.

    Z Plavnice vyráží konvoj aut směr Červený Kláštor. Cestou nabíráme ve vesničce Kamenice Tomáše Svobodu. Ten přistál babce na poli, jak sázela brambory a pýtá sa ho: "Ujo, kolko stojí ten balón?" Připojují se Karlík Hübl s Mancim, kteří dnes bodovali pro Skyline Team.

    Přikrmujeme a navštívíme místní komunistickou krčmu ve stylu kubismu. Pokecáme tam s ujom, jak robil na šachte v Ostravě, ale raději pokračujeme v cestě. V příjemném posezení nás místní klub SK Dunajec hostuje guláškem a pivkem, přitom spousta lidí máchá kolem sebe rukama. Karel sdílí zážitky, jak přistál do obležení dětí, které ho seznamují s celou jejich rodinou. "Toto je moja sestra, toto moj brat a bratranec a stará mama." "No a kde máte ojca?" "Ten je v hospodě, vlastně hovoril, že je v práci." Manciho zase chtěli oženit, ale když jim chtěl dát fotku, radši si to rozmyslel. Po zážitku z hraničního přechodu, kdy ukázal celníkům občanku a museli luftovat celý kufr, to teď nechtěl riskovat.

    Už z vrchu bylo Vrabčovi jasné, že si nevybral nejlepší místo na přistání. Přímo doprostřed chumlu cikánských děcek. "Ty, ty a ty mi pomôžeš sbaliť padák." Rychle si pakuje kompjútry a maže pryč. Nevím, jak se nám povedlo teleportovat zpět do chaty, snad díky Tomášovi Svobodovi, který cucal jen kofolu, zato si zapomněl brýle.