Čtvrtek 18.10.2007
    Počasí už od rána naznačuje, že dnes by mohl být docela pěkný den. Na obloze není ani mráček a teplota je přesně taková, jakou jsme si v Argentině představovali při odjezdu z České republiky. Konečně využijeme opalovacích krémů a slunečních brýlí.

    Dnes byla vypsána disciplína s větrem do zad přes jeden otočný bod o celkové délce 54 kilometrů a s individuálními časy. Už po startu ale nastává problém udržet se vůbec ve vzduchu a na startovní hodiny se vůbec nikdo nežene. Nakonec se celé startovní pole postupně vydává do rovin k prvnímu otočňáku. Cokoli dnes zapípá na variu, to se točí a už za prvním otočňákem je startovní pole hodně prořídlé. Potom přichází zkouška odvahy, asi 15 kilometrů pralesa bez možnosti přistání. Proto se tady bojuje o každý výškový metr.

    Asi v polovině úseku trasy nad pralesem nepotkávám vytoužený stoupák, ale zato slušný klesák. V postupném prosírání drahocenné výšky narůstají mé hlasité prosby, které postupně přecházejí ve výhrůžky a končí u nadávek. V momentě, kdy už mám vybranou malou loučku, dostávám kolaps s následným závlekem. Neřeším nic a záložák putuje ze sedačky ven. Potom si hraju dvě hodiny na Tarzana a pokouším se dostat padák ze stromů. Když už mám všecko v báglu, zjišťuju, že ještě není vyhráno. Proklestit se zpět do civilizace bude oříšek. Škoda, že s sebou nevozím mačetu. Nakonec to ale šlo. Někde po dvou, někde po čtyřech.

    Do cíle dnešní disciplíny dolétlo 35 pilotů, přitom našemu Karlíkovi chybělo jenom 600 metrů. Po dnešku je v celkovém pořadí závodu na čele Torsten Siegel.