Pondělí 9.7.2007
    I kdybych dnes usínala se špunty v uších, jak to obvykle dělávám, síla zvukových efektů blížící se bouřky by mě zajisté probudila. Naštěstí byly nejhorší právě jen ty zvukové efekty a déšť ani vítr se nedostavili v plné intenzitě. Každopádně asi v 5:30 nastala v kempu panika a piloti poučení z minulého týdne se chopili seker a lžic a začali hloubit hradní příkopy. Ale jak říká Radek Večeřa: "Už ani ty bouřky nejsou, co bývaly."

    Kolem deváté hodiny je dnešní task zrušen, takže se dnes na celkovém pořadí závodu nic nezmění. Následně se sice ukáže, že se nakonec mohlo letět, ale za moc by to asi nestálo. Bouřky se určitě opět vrátí. A tak se záhy po vykouknutí sluníčka vydávají někteří padáčkáři na start, volně si zalétat. Jako další alternativy jsou vyhodnoceny koupání či kiting u jezera, technická kontrola vrtulníčků, rybaření u přehrady, procházky v horách či návštěva Benátek.

    My jsme po vynikajícím obědě navlékli vycpané elasťáčky a míříme k jezeru. Musím zhodnotit, že místní cyklotratě jsou poměrně fyzicky náročné.

    Slibované bouřky večer skutečně přišly, a to spolu s kroupami velkými jako pingpongáče. Některým to dokonce roztrhalo stany a nadělalo důlky na kapotách aut. Ve vesnici se zvedaly tašky ze střech a lámaly se stromy. Takže Radku, konečně pořádná bouřka, viď? A na další dva dny nejsou předpovědi o nic pozitivnější.