Přijde hospodář domů a chlubí se manželce: “Podívej, jakýho jsem koupil krásnýho kohouta. Pustím ho mezi slepičky a to víš, ta nová krev, …, to budou krásný kuřátka a až z nich vyrostou slepičky, jak budou pěkně snášet …!“ A pustí kohouta na dvůr.
Nový kohout se rozhlídne a uvidí starého: „Okamžitě se odtud kliï, nebo tě rozklovu na cimpr-campr!“
„Počkej, nemusíme se hned prát, můžeme o to, kdo je lepší , soutěžit.“
„V čem bys chtěl se mnou soutěžit, ty opelíchanej chudáku?!“
„Třeba v běhu, kdo doběhne rychleji na konec dvora a nazpátek, jen mi dej 3 kroky náskok.“
„Tobě, ty chcípáku, dám klidně deset kroků náskok!“
A závod začne. Hospodář, který se do té chvíle zálibně díval z okna, posmutní, sundá z hřebíku brokovnici a povídá manželce: „Mám já to smůlu, třetí kohout a zase je teplej, no tak bude aspoň polívka …“